Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Svět zde není vnímán očima tradiční přírodovědy jako výskytiště lhostejných a nesouvisejících objektů, jejichž existence je určována neměnnými přírodními zákony či náhodou. Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako propojený celek, jehož smysl se ukazuje velmi konkrétně v každé jednotlivé bytosti a její podobě. Podoby a tvary tak nejsou náhodné, vše živé v nich zjevuje své nitro, svou svébytnou interpretaci světa. Cesta z chladné objektivní reality zpět do přirozeného prostoru podob, tvarů, rozpoznávání a interpretace je pro člověka zároveň cestou domů, do světa, který můžeme společně sdílet a jehož povaha se v nás zrcadlí. Kniha navazuje na výbor O počátku, cestě a znamení časů vydaný nakladatelstvím Malvern v roce 2007.

Zdeněk Neubauer (30. 5. 1942 – 5. 7. 2016) byl český filosof a biolog a duchovní otec celé intelektuální generace.
V roce 2001 získal Cenu VIZE 97, v roce 2008 cenu Toma Stopparda za esejistiku. sakriti opis