Antologie Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865–1945 se věnuje roli genderu v české umělecké teorii a kritice od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války. Mapuje dobu, kdy se v českých zemích postupně rodila a vyvíjela ženská emancipace a kdy se otázkám spjatým s rolí žen a mužů, resp. ženskosti a mužskosti ve společnosti, kultuře a umění mezi kritiky, literáty a badateli věnovalo stále více pozornosti. Těžištěm práce jsou texty (recenze, eseje, úvahy, katalogové texty či polemiky) z pera dobových publicistek a publicistů, které se zaměřují na sféru výtvarné kultury a které byly publikovány v denících, časopisech a jiných periodikách, případně ve sbornících nebo výstavních katalozích. Ačkoli antologie akcentuje právě výtvarné umění, ne všechny zastoupené autorky a autoři pocházejí z řad českých výtvarných kritiků nebo uměnovědců. Do antologie jsou začleněny rovněž texty žen a mužů činných v oblastech literatury, literární kritiky, estetiky nebo filosofie a v jejichž názorech rezonují širší problémy umění a kultury. Antologie klade důraz nejen na samotnou povahu umění, ale také – a to především – na širší kulturní, ideologické a sociální souvislosti, v nichž jsou umělecká díla produkována, prezentována a reflektována. Antologie je proto členěna tematicky, přičemž jednotlivé kapitoly zachycují vývoj myšlení a rozmanitost názorů na vybrané problémy, včetně ženského uměleckého vzdělání, uměleckého průmyslu, kategorie „ženského umění“, kolektivních ženských aktivit na poli výstavnictví či psychologie pohlaví ve vztahu k umělecké činnosti. Cílem antologie je odkrýt dosud přehlížený rozměr české umělecké kritiky: ukázat, že názory na moderní umění byly ve sledované době v tuzemsku – podobně jako jinde v Evropě – značnou měrou genderově podmíněné. sakriti opis