Je třeba rozumět hudbě, kterou posloucháme? Je třeba rozumět hudbě, kterou interpretujeme? Co to vůbec znamená rozumět hudbě? Lze skladatelův záměr při nastudování nové skladby poznat a pochopit intuicí, nebo je smysluplné (či dokonce nezbytné) zapojit myšlení? Je vnímání a poznávání hudby, její komponování, interpretace, poslech a prožitek toho všeho proces probíhající vědomě, nebo na úrovni podvědomí? Potřebuje interpret rozebírat skladbu, kterou studuje? Pokud ano – co, proč a jak rozebírat? Čeho si v notovém zápisu všímat? Lze k nalezení vlastní představy o nově studované skladbě a k jejímu následnému vystavění dospět na základě pocitu, nebo úvahy? Tyto a mnohé další otázky se snaží zodpovědět sborník sestavený z výboru příspěvků, jež zazněly na kolokviu Hudební analýza jako prolnutí interpretace, invence a intuice. Autory jednotlivých příspěvků jsou Vladimír Tichý, Jiřina Dvořáková, Elena Knápková, Lubomír Spurný, Tomáš Krejča, Otomar Kvěch a Jaromír Havlík. Zabývají se např. problematikou výuky předmětu Rozbor skladeb, analýzou klavírních skladeb Oliviera Messiaena, metodologií výuky hudební analýzy a dalšími tématy. sakriti opis