První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894–1986) napsala v roce 1970. Ve strojopisné edici Kvart ji v roce 1979 vydal Jan Vladislav. S Jiřím Weilem pojilo Jaroslavu Vondráčkovou blízké přátelství, které jí umožnilo vidět osud této mimořádné osobnosti české literatury opravdu zevnitř a s hlubokým porozuměním. Ve své memoárové próze se stala jedinečnou kronikářkou české avantgardy a moderní české literatury a kultury vůbec. V životopisném vyprávění cituje množství dokumentů a soukromých dopisů, které čtenářům přibližují Jiřího Weila v autentické podobě. Kniha vychází doplněna doslovem, životopisným kalendáriem Jiřího Weila a množstvím unikátních fotografií. Jaroslava Vondráčková vystudovala v Praze Vyšší dívčí školu, poté studovala na lyceu v Gmundenu a maturovala v Linci. Textilní výtvarnictví a návrhářství studovala v Mnichově, Paříži a Berlíně. V roce 1923 zřídila tkalcovskou dílnu v Nové Pace. V letech 1926–48 vedla textilní ateliér pro zařizování bytů, spolupracovala s Bauhausem a v letech 1927–29 byla ředitelkou Artělu. Za války spolupracovala s odbojovou skupinou V boj. Po roce 1945 pracovala v ÚLUVu, Textilní tvorbě a v Českém fondu výtvarného umění. Je autorkou tří vzpomínkových knih, z nichž dosud vyšla tiskem péčí editorky Marie Jiráskové ve dvou vydáních jen jediná: Kolem Mileny Jesenské (Torst 1991, 2014).