Tiburtina Ensemble - Jistebnický kancionál / Duchovní hudba české předreformace České liturgické zpěvy pro mši a modlitbu hodinkového officia z prostředí pražské univerzity na počátku 15. století. Rukopis obsahuje jak latinský chorál převedený do češtiny, tak původní hudební tvorbu na české texty. Tiburtina Ensemble: Ivana Bilej Brouková, Hana Blažíková, Tereza Böhmová, Daniela Čermáková, Anna Chadimová Havlíková, Barbora Kabátková, Kamila Mazalová, Renata Zafková. Umělecká vedoucí Barbora Kabátková Když roku 1872 student Leopold Katz na půdě fary v jihočeské Jistebnici objevil starobylý rukopis s českými zpěvy, asi úplně netušil, jakou cennost drží v rukou. Dnes si s Jistebnickým kancionálem většinou vybavíme husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci (celý svět zná tento nápěv ze Smetanových symfonických básní Tábor a Blaník z cyklu Má vlast). Ve skutečnosti je však rukopis především knihou s liturgickými zpěvy v češtině pro mši i pro modlitbu hodinkového officia. Zřejmým cílem odvážného projektu bylo zpřístupnění liturgie širokému okruhu věřících v jejich vlastním jazyce. Tvůrci se především snažili převést latinské chorální zpěvy do českého jazyka, ale nezřídka se pustili i do tvorby vlastních nápěvů. Velmi cenný je mj. zápis velikonoční liturgie, který nám díky podrobným instrukcím dává nahlédnout do husitské bohoslužebné praxe. Kolem jistebnického rukopisu je stále řada nezodpovězených otázek a záhad. Předkládaná nahrávka mezinárodně renomovaného souboru Tiburtina Ensemble však v podání průzračných ženských hlasů poodkrývá závoj tajemství a zprostředkovává krásu zpěvů samotných. „Jak krásně zněly mé oblíbené latinské chorální kusy ve staročeštině!“ vyznává se Barbora Kabátková. „Jistebnický kancionál byl pro mě objevem a věřím, že jím bude i pro posluchače.“ Tiburtina Ensemble svými hlasy rozezněl unikátní český rukopis z 15. století sakriti opis