Bohuslav Martinů – Ariane, Dvojkoncert Simona Šaturová, Essenská filharmonie, Tomáš Netopil Bohuslav Martinů – Ariane. Lyrická opera o 1 dějství, H 370 (1958), Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271 (1938) Simona Šaturová (Ariane), Zoltán Nagy (Théseus), Baurzhan Anderzhanov (Mínótauros), Abdellah Lasri (Burún, Strážce), Tijl Faveyts (Stařec) ad., Ivo Kahánek – klavír, Essener Philharmoniker, dirigent Tomáš Netopil „Píšu novou malou operu, jeden akt, také abych si trochu odpočinul od té velké opery Řeckých pašijí, které dají hodně práce.“ Martinů napsal Ariane za pouhý měsíc v létě 1958. Řecká báje o královské dceři Ariadně, která pomůže Théseovi zabít Mínótaura, se mnohokrát dočkala hudebního zpracování. Martinů zaujala v pojetí dramatika Georgese Neveuxe, které mu posloužilo základem k vlastnímu libretu; rozdvojený Théseus zde bojuje sám se sebou, s Théseem přemoženým láskou k ženě. Tomáš Netopil se svou Essenskou filharmonií dal vzniknout nové nahrávce opery 30 let po Neumannově snímku s ČF. Punc výjimečnosti dodává nahrávce i Simona Šaturová v titulní roli; závěrečné lamento opuštěné Ariadny posluchači bere dech. Operu na CD doplňuje Dvojkoncert, dílo se silným příběhem, jež tvoří vrchol francouzského období skladatele. Martinů jej začal skicovat v létě 1938. Napjatá atmosféra stísňovala celou Evropu, strach a neklid se promítl i do skladby: „...mám dojem, že tragické události, na něž všichni ještě vzpomínáme, ... že tato atmosféra je vyryta na těchto stránkách.“ Autor do skladby otiskl silné emoce spojené s osudem jeho domoviny: „Je to skladba prožitá za těžkých okolností, ale není v ní zoufalství ani beznaděj, nýbrž vzpoura, odvaha a neochvějná víra v budoucnost, vyjádřená prudkými dramatickými nárazy, proudem tónů, který se nezastaví ani na vteřinu...“ Velký příběh v jednom dějství – snová Ariadna Simony Šaturové a Tomáše Netopila. sakriti opis