Sedmero symfonií Sergeje Prokofjeva reflektuje všechny stylové proměny na skladatelově cestě - od modernisty, v jehož díle se odráží překotný vývoj na hudební scéně prvních dvou dekád století, až po zralého autora Sedmé symfonie (1951/52) vyznačující se zpěvností a oproštěností. Onomu mladému novátorovi odpovídá i Skytská suita se svou drsně barbarskou agresivitou. První symfonie pětadvacetiletého Prokofjeva se ovšem zcela vymyká. Haydnovská prostá melodika a průzračná sazba učinily z Klasické snad nejhranější skladatelovo dílo a první vlaštovku neoklasicismu v moderní hudbě. V pozdějších dílech se Prokofjev stále potýkal s ostrou kritikou za formalismus - i přes veškerou snahu o vytvoření nové velké hudby, oproštěné od složitosti a přístupné lidu. Zdeněk Košler na sebe upozornil vítězstvím v největších mezinárodních soutěžích (Besançon, New York) i jako asistent Leonarda Bernsteina v Newyorské filharmonii. Jeho Prokofjev s Českou filharmonií je vůbec jednou z prvních kompletních nahrávek. Její nadčasovou kvalitu si teď lze připomenout v nově remasterovaném zvuku. Život Sergeje Prokofjeva v sedmi symfoniích - a v jedné z prvních kompletních nahrávek! sakriti opis