Jan Ladislav Dusík (1760-1812) je významným představitelem české hudební emigrace na sklonku 18. a počátku 19. století v Anglii a Francii. Čtvrtý svazek Dusíkových klavírních sonát obsahuje sonáty č. 24-29. Jsou to všechno díla posledního období skladatelovy tvorby po roce 1800. Vrcholným dílem mezi nimi je sonáta fis moll op. 61 Élégie harmonique komponovaná jako smuteční skladba k uctění památky skladatelova přítele padlého v jedné z bitev napoleonských válek u Saalfeldu. Titul je součástí ediční řady Musica Antiqua Bohemica, v níž vyšlo souborné vydání Dusíkových sonát v několika svazcích. Autorem rozsáhlé předmluvy a vydavatelské zprávy (cz., ger., eng.) je Jan Racek a V. J. Sýkora. sakriti opis