Kniha Geometrie myšlenek se zabývá několika úseky významově bohaté a výtvarně široké práce Františka Kupky (1871-1957). Sleduje autorův vztah ke Smaragdové desce, k předpokladům, které podnítily vznik jeho abstraktního projevu, k mašinismu, jímž se zabýval ve druhé polovině dvacátých a třicátých let, ke geometrii a řecké tradici, zejména k Eukleidovi a Platónovi. Probírá pozdního Kupku po jeho výstavě v pařížské Galerie la Boëtie (1924). Soustřeďuje se na období, kdy byl členem hnutí Abstraction-Création a vytvořil Abstraktní malbu (1930-1932). Přináší rozbor obsáhlé Série C (1935-1946) a vyzdvihuje autorovo závěrečné období po pražské retrospektivě (1946), kdy se aktivně podílel na činnosti významného abstraktního hnutí Salon des réalités nouvelles, včetně pravidelné účasti na výstavách. Pěti kapitolami knihy probíhá rozbor Kupkova klíčového teoretického díla Tvoření v umění výtvarném, jehož devadesáté výročí vydání si v roce 2013 připomínáme. Kniha je doplněna množstvím dokumentárních textů, jak od samotného Kupky, tak od Josefa Svatopluka Machara, který v roce 1905 přetiskl v Rudých květech obsáhlé Kupkovy dopisy, týkající se jeho umělecké minulosti, nebo od Richarda Weinera, jenž jako vůbec první novinář psal v roce 1912 o Kupkově abstraktní tvorbě. Díky množství reprodukcí, získaných z celého světa, tvoří celek základní pramen pro pochopení úhelné osobnosti moderního světového malířství, kterou František Kupka bezesporu byl.