Zkoumání mezinárodních vztahů se původně opíralo hlavně o historii, teorii mezinárodního práva a filozofii, postupem času ale přijalo za své řadu metodologických i teoretických východisek společenských věd. Tím se pro teorii mezinárodních vztahů staly aktuálními diskuse, které se ve společenskovědních oborech vedou již od přelomu 19. a 20. století.

V první části knihy autoři probírají pět hlavních výzkumných tradic teorie mezinárodních vztahů - realismus, liberalismus, marxismus, konstruktivismus a postmodernismus - s ohledem na klíčová metodologická dilemata společenských věd - vysvětlení vs. rozumění, aktér vs. struktura, historismus vs. objektivismus, pragmatismus vs. scientismus a nezávislost vs. spolehlivost. Výklad i úvodní formulace dilemat sledují nejen volby jednotlivých myšlenkových proudů, ale také možnosti, jak zdánlivé protiklady překonávat a kombinovat. Druhá část knihy představuje reflexi diskutovaných dilemat z hlediska filozofie vědy. sakriti opis