Monografie se pokouší vymezit, co je to jáství a zda něco takového existuje. Zvažuje několik alternativních koncepcí jáství a argumentuje pro možnost, že jáství je „primitivním jástvím“, tedy psychofyzickým organismem, živou lidskou bytostí. Kniha diskutuje také problémy s touto koncepcí spojené, zejména námitky prvních buddhistických autorů a v rámci západní filozofie pak námitky Davida Huma, částečně i Dereka Parfita. Nakonec je však shledáno, že koncepce „primitivního jáství“ odpovídá největšímu počtu hlavních požadavků a kritérií, které filozofie, věda, ale také tradice a „zdravý rozum“ (common sense) na jáství kladou. Jáství jakožto „primitivní jáství“ tedy není nejpravděpodobnější, ale rozhodně je nejpřijatelnější variantou toho, co by jáství mělo být. sakriti opis