1816/1817 – inspirováno Callotem Proslulý německý fantasta Hoffmann, jeden z největších klasiku literárního hororu, považovaný za mistra svého oboru a zároveň průkopník moderní povídky. Poté, co napsal jeden ze svých nejhrůzostrašnějších románu Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels – 1815/1816), vstoupil na pudu ještě hrozivější hrůzy, aby své ctitele uvrhl do vší ponurosti, do spáru záhadného Pískouna (Der Sandman), bytosti, která se vkrádá za tmy k nemluvňatům, aby jim vydloubala z očních důlků bulvy, kterými krmí své krvelačné potomky. Sbírka povídek, jíž je Pískoun součástí, vychází z touhy zaznamenat temná zákoutí lidské duše rytinami malíře Jacquese Callota, vychází z inspirace malířským stylem – šerosvitem, kdy řada postav je uvrhnuta do tmy, pouze některé detaily jsou jako rozum jasné myšlenky osvícené. Není bez zajímavosti, že klíčová povídka Pískoun posloužila za inspiraci řadě tvůrců, od psychoanalytika Sigmunda Freuda až po žijící legendu italského hororu Daria Argenta. V souhrnném celku vychází tato klasická sbírka v češtině vůbec poprvé od doby svého vydání v roce 1817. sakriti opis