Kolektivní monografie vznikla soustředěním řady studií ke dvěma neobyčejně důležitým tematickým okruhům - a těmi jsou otázky dobra a zla v psychoterapii a problematika řeči ve vztahu k psychoterapii. Oba tyto tematické okruhy byly předmětem řady diskusí, interních seminářů a seminářů pořádaných Pražskou vysokou školou psychosociálních studií. Právě na nich bylo inspirováno konečné znění otištěných statí. Na téma řeč v psychoterapii pořádala tato vysoká škola i mezinárodní daseinanalyticky orientovanou konferenci, která byla první konferencí na toto téma pořádanou v Praze. Tři neobyčejně podnětné příspěvky z ní, úzce se vážící k tématu řeči ve vztahu k psychoterapii, si čtenář může přečíst v překladu doc. PhDr. Karla Balcara, CSc. Kniha, kterou čtenář dostává do rukou, rozkrývá interdisciplinární pohledy na dvě uvedená témata, jež jsou součástí velmi složitých kontextů a mezioborových vztahů. Ukazuje problémy jak z hlediska filosofie a metodologie vědy, tak i z hlediska praktiků - psychoterapeutů. Shrnuje řadu zkušeností, získáných nejen odborníky v oblasti psychoterapie, ale i filosofy a teology a příslušníky dalších disciplín, a rozkrývá důležitost problémů, kolem nichž psychoterapie dlouhá léta krouží, ale málokdy jim věnuje soustředěnou pozornost. To je nejen otázka dobra a zla, ale i otázka nástroje, kterým si terapeut otevírá svět, porozumění a duši druhého - a tím je řeč. V celé kolektivní monografii je patrné výrazné směřování k daseinanalyticky motivovaným úvahám; prostor a uplatnění v ní našli i stoupenci jiných terapeutických postupů.