Předkládaná kniha není typickou publikací o české mediaci. Čtenář v ní nenalezne obvyklé kapitoly věnující se historickému vývoji mediace, jejímu začlenění mezi alternativními způsoby řešení sporů, roli mediátora, stylech mediace, mediačních fázích, používaných technikách a doporučeních, jak při mediaci postupovat. Autor se inspiruje v zahraničních tradicích a na mediaci v knize nahlíží jako na ryze multioborovou disciplínu, jak právní, tak i psychologickou perspektivou.

Máte-li pocit, že mediace není jen o právu, ale také trochu o psychologii (a možná více než trochu), přemýšlíte-li, kam se za deset let účinnosti zákona o mediaci poděla očekávání, která do něj byla zákonodárcem a odbornou veřejností vkládána, pak je tato kniha přesně pro Vás a autor Vám přeje příjemně znepokojující čtení!

Ve třinácti kapitolách se autor věnuje tzv. dvoukolejnosti mediace a důsledcích, které z tohoto uspořádání plynou, kontroverzním požadavkům na vzdělání a kompetence mediátora, spornému tématu mlčenlivosti (nejen mediátora), otázce nedůstojné finanční odměny mediátora a dalším více či méně intenzivním tématům, o kterých se v odborné literatuře příliš nemluví.