Autor v knize zkoumá, jak se chovali intelektuálové v době totalitních režimů 20. století, vystaveni pokoušení nacismu a komunismu. Tak jako všichni lidé mají i veřejně činní vzdělanci na vybranou – podlehnout svodům a připojit se k mocným, ať už z přesvědčení, nebo z oportunismu a kariérismu, anebo lákavé píšťalce nesvobody odolat. Dahrendorf si pro svou studii zvolil generaci narozenou v letech 1900–1910 a ptá se, jaké kvality museli tito lidé mít, že dokázali v čase nesvobody odolat. K takovým osobnostem s čistým štítem patří pro Dahrendorfa ve zkoumané generaci Raymond Aaron, Isaiah Berlin, Karl Popper, Norberto Bobbio, Jan Patočka, Teodor W. Adorno, Hannah Arendtová, Theodor Eschenburg. Tyto osobnosti autor považuje za nezpochybnitelné členy jím stvořené Societas Erasmiana, tedy intelektuálů jdoucích ve šlépějích humanisty Erasma Rotterdamského (1465–1536). V knize najdeme i portréty „kandidátů“ této společnosti, Dolfa Sternbergera, Sebastiana Haffnera, Gola Manna, Marion Dönhoffové a Ernsta Glaesera, ovšem opominutí nejsou ani tzv. „zahraniční členové“, tedy ti, kteří osobně v diktatuře nežili, ale velmi jasně ji dokázali popsat, například George Orwell. A pak jsou podrobeni zkoumání „odmítnutí kandidáti“ – Jean-Paul Sartre, Robert Havemann. Je to zkoumání zasvěcené, poučné a poutavé. Přeložila Jana Zoubková. sakriti opis