Jmenuje se Pravdomil, ale říká si Bill. Je mu devět, ale strašně by si přál být dospělý. Byl zvyklý na velkoměsto, ale musel se kvůli špatnému vzduchu přestěhovat na maloměsto. Má malou sestru, ale raději by byl zase jedináčkem, protože to ho všichni obskakovali a on se nemusel starat o to malé, věčně plačící a počurané mimino. Jediné, co by neměnil, jsou jeho kamarádi: Bedna, který si ví se vším rady, Bůček, jenž spořádá všechno, co je k jídlu, a konečně hlava party, srdnatá dívka Madla, na kterou si Bill tak trochu myslí. Není dne, aby nezažili nějaké dobrodružství. Ale ať už chytají zloděje, vyrážejí na koupaliště, účastní se halloweenského průvodu, jedou na školní výlet, zkoušejí si zapálit svou první cigaretu, pomáhají blízkým nebo vydělávají peníze na Bůčkův narozeninový dort, pokaždé si dokážou poradit, každý problém hravě překonat a z každé chyby si vzít ponaučení. Tak se také stane, že si Bill pod vlivem svých přátel uvědomí, že není důležité, kolik mu je let nebo kde žije, že není ostudou, když se stará o svou malou sestřičku, ale že nejdůležitější ze všeho je mít kolem sebe lidi, na které se můžete za všech okolností spolehnout. A na ty má Pravdomil (kde jen ti jeho rodiče na tohle jméno přišli?) opravdu nebývalé štěstí. Dětská kniha Davida Laňky oplývá humorem a schopností získat si čtenáře bez rozdílu věku. Příběhy hlavního hrdiny a jeho přátel jsou psány svěžím jazykem s často až „pábitelskými“ pointami, které dokážou překvapit a přinést dětem poučení obratně a nenásilnou formou. A i díky ilustracím Markéty Vydrové si jistě vzpomenete na francouzskou „Mikulášovu“ sérii. Již třetí vydání vychází přibližně sedm let poté, co tato kniha začala poprvé těšit malé i velké čtenáře. Kapitola z ní byla také zahrnuta v Čítance pro 2. ročník (s doložkou MŠMT).