Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní? sakriti opis