Co by se asi tak muselo stát, abych v takové krajině nebyla šťastná? ptá se Pavla, když se po fiasku v Praze vrací do Jižních Čech. Hrdinka románů Bereme, co je a Obsazeno se konečně dostane k zajímavé práci, ovšem z rukou těch, kterými vždy pohrdala. Hraničov a blízký Liňov žijí střežením hranic a špehováním téměř všech všemi. Zatímco nadřízení chtějí, aby jim Pavla šla na ruku, ona kličkuje a mate je tichovodním stylem. Krajina kolem malebného příhraničního městečka s posádkou Pohraniční stráže, kamarádka erotomanka, montérkoví chlapíci, kteří po šichtě zaplní hospodu U mrtváka, - to jsou silní hráči v příběhu, který je téměř až do konce nerozhodný. Zlomyslnost okolí i pokleslé zábavy funkcionářů kontrastují s hrdinčinou dychtivostí po nepřikrčeném životě a spontánní lásce. Pavla je vystavena požadavku i pokušení být už konečně normální, směnit svou nepřizpůsobivost za slušnou práci a bydlení. Vymýšlí úniky, blufuje, pochybuje o své cestě. Víme svý je kniha o životním rozcestí, hledání snesitelného kompromisu, radostech těla i duše v líbezné krajině, o jedné nepodařené a druhé nadějné lásce v nepřátelském obklíčení, ale také o životě v bývalých Sudetech na začátku sedmdesátých let, kdysi zraněných a nyní zabydlených lidmi odjinud. sakriti opis