Trojromán Obětina má už v české literatuře 20. století nezanedbatelné místo. První část nazvaná Fialový anachoréta je parodií na svatoplukočechovskou epickou báseň, psaná „kvůli úspoře papíru“ do řádků. Je to pohádka pro dospělé, se vším všudy(!). Autor Jindřich Henry se v hlavním, spojujícím románu Obětina jako taková snaží sehnat nakladatele. Hlavní děj je jakýsi pulp-fiction thriller, bere si na paškál exilové literární poměry, ale polemizuje s tzv pokrokovostí vůbec, například v psychiatrii. Třetí román Pangerach je v hlavním ději zakomponován jako cosi „novicovi ku přečtení“ od již zavedeného autora Ronalda Jakeše (jméno je anagram Jana Křesadla; háček je brán jako stěhovavý prvek). Je to klímovsko-chagallovský surrealistický příběh o světě, jehož řád a hodnoty podivně tají: protagonista například zjišťuje, že je za člověka jen převlečen. V této knize je ještě idylická pohádková vsuvka, balada, psaná též blankversem. Kniha je řemeslně mistrná, strukturou postmoderní, moralistní, velmi čtivá, arci-křesadlovská. Vřele doporučujeme všem, kteří dílo Jana Křesadla znají jen z doslechu. sakriti opis