V poslední době se obraz největší psovité šelmy žijící v našich zeměpisných šířkách značně změnil. Vlka si jistě všichni pamatujeme z pohádek, kde vystupuje téměř vždycky jako zlý, krvežíznivý a někdy i hloupý tvor, který sežere Karkulku i babičku. Podle starších vědeckých poznatků vlk agresivně brání své místo v hierarchii smečky a obecně si počíná vůči živým bytostem jako stroj na zabíjení. Tento po staletí zažitý obraz vlka se ale v postupně začíná měnit. Zatímco dřívější znalosti o vlcích a vlčích smečkách byly získávány hlavně pozorováním zvířat v zajetí, poslední dobou mají vědci k dispozici zařízení, která jim umožňují pozorování a sledování vlků v jejich přirozeném prostředí v přírodě. A co se nestalo - obraz vlka se obratem rapidně otočil! Naše kniha podává podle nejnovějších vědeckých poznatků pohled na vlka jako na plachého lovce, starajícího se o rodinu a patřícího do přírody, která nás obklopuje. Naproti tomu úloha lidí při pronásledování této šelmy je objektivně zhodnocena tak, že vraždící bestií je vlastně člověk. sakriti opis