Švábenicové, erbu čtyř rozletitých střel, sehráli významnou roli v dějinách českých zemí zejména ve 13. století, kdy se dostávali do nejvyšších pater českomoravské nobility a v okolí přemyslovských panovníků zastávali nejrůznější úřady. Odměnou získali majetky na střední a severní Moravě, zejména se však proslavili intenzivní kolonizací severovýchodních Čech, kde se rozhodující měrou podíleli na osídlení Trutnovska. Ve 14. století se rodu přestalo dařit a ztratil většinu majetků. Původní panský rod živořil na drobných statcích a v první polovině 15. století vyhynul. Již na konci 14. století se na Moravě objevili "nepraví" Švábenicové, kteří začali koncem 15. století používat znak původních Švábeniců. Kniha je sleduje až do jejich fyzického konce na počátku 18. století. sakriti opis