Giacomo Casanova (1725–1798) vstoupil do dějin jako největší milovník všech dob. Byl však také právníkem, alchymistou, oblíbeným pamfletistou, vědcem ze záliby. Nesmrtelnost si získal dílem, které vlastně původně ani nechtěl napsat – 5 000 stran svých pamětí. Teprve na konci svého života, v osamění severočeského šlechtického sídla Duchcova, zaznamenal, co prožil ve všech koutech Evropy: jako herecké dítě, jako právník, jako amatérský vědec, jako rytíř papežského řádu Zlaté ostruhy, ale i na cestách a ve vězení, především však v budoárech dam. V knize Hermanna Schreibera ožívá elegantní osmnácté století, tvořící pozadí jedinečného Casanovova života. Autor provází svého hrdinu od nesnadných začátků v rodném městě a v Londýně přes jeho dospělý život až po stáří na zámku v Duchcově. Poslední kapitola je věnována Casanovovi ve filmu a v literatuře. sakriti opis