Khady vyrůstala u babičky v malém senegalském městečku v rodině, kde vládla velmi přísná výchova. K tradicím patřila i rituální obřízka, kterou musela malá Khady podstoupit ve věku sedmi let. Nikdy nezapomene na strašlivou bolest, na krev, nesnesitelné utrpení a pocit, že život pro ni skončil. Zatímco muži u příležitosti této "oslavy" venku podřízli berana a hodovali, holčička celé dny proležela v horečkách jako ochrnutá a přála si zemřít. Co provedla, že musela krutě trpět? Na tak otřesný zážitek není možné zapomenout a Khady jej s sebou nese po celý život. I její další osud se odvíjí v duchu prastarých tradic, které nedbají na lidská přání a žena je podle nich pouze figurka na šachovnici. Jednoho dne odejde třináctiletá Khady pro vodu k obecní studni, a když se vrátí, zjistí, že ji mezitím otec a bratři v mešitě provdali za neznámého bratrance - o dvacet let staršího muže, k němuž necítí nic, jen strach a odpor. A návdavkem se jí dostane pár dobrých rad: Poslouchej, co ti manžel řekne, nikam nechoď, na kamarádky zapomeň a nikdy nesmíš říct ne. Ve čtrnácti musí Khady opustit rodinu a všechno, co zná a má ráda, a odejít s nenáviděným mužem do Francie. Tam se dívka postupně probouzí ze zlého snu a nachází odvahu, aby promluvila, vykřičela vztek a bolest a porušila tradiční tabu. V knize popisuje svůj boj, který ji přivedl ze stínu mangovníku u rodného domu až do řad mezinárodních organizací. sakriti opis