Kniha V soukolí okřídleného šípu vychází už podruhé, obohacená o rozhovor s nejmladším z rodu Hrdličků. Žádný zájemce o historii i současnost motorismu by si neměl nechat ujít mnohdy až neuvěřitelné příběhy Karla Hrdličky, Petra Hrdličky a Martina Hrdličky, otce, syna a vnuka, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou. První se stal na sklonku 20. let jejím ředitelem (v roce 1941 takřka odveden gestapem, na hodinu propuštěn), druhý (jako dítě představitele vysoké buržoazie) začal jako učedník a skončil jako ředitel výzkumně vývojového závodu AZNP Mladá Boleslav, odpovědný za vývoj vozu Škoda Favorit, třetí (syn předlistopadového činovníka) musel svoji pílí dokázat, že jeho nynější post šéfa vývoje motoru a podvozku nedostal zadarmo. Nenechte si ujít strhující příběhy jedné rodiny, která je po dlouhá desetiletí propojena s historií továrny Škoda. Ing. Karel Hrdlička se stal jedinečným příkladem muže, který se vlastní pílí a houževnatostí vypracoval z nuzných poměrů sirotka na funkci vedoucího ředitele mladoboleslavské ASAP, dnešní Škoda Auto. Pod jeho vedením se automobilka vyrovnala s krizí a přišla s automobily moderní koncepce, která se pak udržela ve výrobě dalších 40 let. Zásluhou Karla Hrdličky se značka Škoda stala před válkou nejúspěšnějším domácím výrobcem automobilů, když předběhla Pragu i Tatru. Za dramatických okolností musel automobilku v roce 1941 opustit a už se do ní nevrátil. Ing. Petr Hrdlička, CSc. nezapřel svého otce. Coby syn pilíře kapitalismu zahájil svoji kariéru v automobilce jako učeň oboru strojní zámečník-automechanik, pak vystudoval průmyslovku, ČVUT včetně aspirantury, dva roky působil ve Švýcarsku, řadu let pak v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Po všech peripetiích se stal ředitelem Výzkumně vývojového závodu AZNP a vůdčí osobností vývoje vozu Škoda Favorit. Také on musel nakonec z automobilky odejít, aby se do ní ještě jednou vrátil. Ing. Martin Hrdlička, Ph.D., MBA studoval techniku s výsledky, které mu otevřely dveře k diplomové práci u společnosti Mercedes Benz. Profesní kariéru zahájil v mladoboleslavské automobilce, kam ho přijali do oddělní, které ale zrušili dřív, než nastoupil. Začal od píky v konstrukci, prošel vývojem u VW, dnes je ve společnosti Škoda Auto odpovědný za vývoj motoru a podvozku. Takový post není zadarmo. O tom, jak se k němu dopracoval, vypráví otevřeně a bez zábran. PhDr. Jan Králík se dlouhodobě věnuje historii motorismu, je autorem více než čtyřiceti publikací převážně s touto tématikou. Pro Gradu připravil mimo jiné knihy o osobnostech v tomto oboru - Jawa, můj osud (Jaroslav Frei), Život bez brzd (Jaroslav Juhan), Deník motocyklistky (Lída Horská). V soukolí okřídleného šípu spolu s knihou memoárů prof. Oldřicha Meduny (Utajené projekty Škoda) tvoří jedinečný obraz automobilky Škoda.