Autor zachytil přístup osvícenské společnosti druhé poloviny 18. století k problematice ďábla. Základem, na němž stavěl, mu byla dogmatika katolické církve, ale tento barokní přístup osvícensky doplnil výroky slavných filosofů, od Platóna přes Maimonida až po Leibnize, aby tak dospěl k rozlišení pravé posedlosti od nepravé a k výkladům o skutečné míře ďáblově moci. Takto získané poznatky srovnává s praxí „lidového exorcisty“ Johanna Josepha Gassnera, kterou zpochybňuje. České vydání knihy je doplněno studií Lukáše Loužeckého O úvaze hermetiků, dobré proti ďáblu, která Einzingerův názor srovnává s názory významných českých hermetiků. sakriti opis