Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) se zapsalo do dějin české architektury 20. století kapitolou stejně významnou jako tvorba Jana Kotěry nebo práce českých kubistů a funkcionalistů. V létě roku 1968 je založil autor slavné věže na Ještědu Karel Hubáček spolu s Miroslavem Masákem a Otakarem Binarem. Brzy poté se k němu připojili nejnadanější absolventi pražských architektonických škol seskupení do Školky SIAL. Vzdor těžkým politickým podmínkám se SIAL dokázal prosadit doma i na západní architektonické scéně. Prestižní zahraniční časopisy mu věnovaly více pozornosti než jakémukoli jinému projevu moderní české architektury. Tato kniha se poprvé pokouší uchopit tvorbu libereckého sdružení v plné šíři. Její 24 členný autorský tým se při své práci opřel o archivní dokumenty i o zprávy v dobovém tisku. Po syntetizujících kapitolách o produkci SIALu v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech následují rozbory pětadvaceti nejdůležitějších projektů a staveb a medailony patnácti nejpřednějších architektů SIALu, vše provázené téměř pěti stovkami reprodukcí. sakriti opis