První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá se českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitství, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací (mj. Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české V. a VI.), výrazně se podílel na vzniku učebních textů a učebnic (mj. Dějiny zemí Koruny české, Dějiny evropské civilizace), soustavně se věnuje také popularizační činnosti. První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá se českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitství, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací (mj. Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české V. a VI.), výrazně se podílel na vzniku učebních textů a učebnic (mj. Dějiny zemí Koruny české, Dějiny evropské civilizace), soustavně se věnuje také popularizační činnosti. První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá se českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitství, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací (mj. Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české V. a VI.), výrazně se podílel na vzniku učebních textů a učebnic (mj. Dějiny zemí Koruny české, Dějiny evropské civilizace), soustavně se věnuje také popularizační činnosti.