Dosud nedostatečně zhodnocený představitel české geometrické abstrakce Vladislav Mirvald (1921-2003) ve svém díle osobitě parafrázoval oblouk vývoje moderní malby: přes období kubismu, surrealismu a realismu se propracoval k abstraktnímu projevu, ve kterém dále rozeznáme výrazná období lettrismu, kombinatorických struktur nebo op-artu. Mirvaldovo dílo vznikalo převážně v soukromí jako výraz potřeby umělce odpovídat na impulzy moderního výtvarného projevu a především výzvy jeho vlastního zvídavého intelektu. Významný podnět pro něj představovaly přírodní zákony, jejichž principy originálně využíval při vzniku svých kompozic. Publikace přibližuje experimentátorskou podstatu jeho práce, její hravost i neokázalou transcendentální rovinu. Současně objasňuje Mirvaldův vztah k lounskému uměleckému okruhu, ukazuje souvislosti s dobovým teoretickým přemýšlením a nahlíží jeho tvorbu v kontextu evropského i světového umění druhé poloviny 20. století. Kniha obsahuje seznamy výstav, biografické a bibliografické údaje a anglické resumé. sakriti opis