Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20. století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.

Texty, které autor sám vybral do sbírky Silence nejsou ani trochu přímočaré a konkrétní. Naleznete zde přednášku, jejíž odstavce se dají číst v libovolném pořadí a navíc se kterýkoli z nich dá vynechat. Pak tu jsou statě, které se při správném čtení mají překrývat, John Cage se nebojí využívat refrény i v psaném projevu a samozřejmě nechybí dostatek ticha. Sám autor v předmluvě píše: „nedělám to, abych šokoval, dělám to z potřeby poezie." Hravost, nekonvenčnost a nenapodobitelná forma perfekcionismu, kterou známe z jeho hudebních děl se tak odráží i v psaném projevu. Každý jednotlivý text je doslova performancí, přičemž forma nevítězí nad obsahem, ale naopak jej ještě umocňuje. Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20. století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.

České vydání bylo zařazeno do užšího výběru ceny Nejkrásnější české knihy roku 2010. Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20. století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.

John Cage patřil k osobnostem, které významně poznamenaly vývoj hudby dvacátého století. Svým vlivem zasáhl i ostatní druhy umění (tanec, divadlo, poezie, výtvarné umění, film), kde jeho podněty došly poměrně širokého uplatnění. Pro jeho tvorbu je charakteristický radikální rozchod s evropskou hudební tradicí i s do té doby běžným chápáním umění. Po počátečních experimentech s hledáním nových zvuků, dospívá kolem roku 1950 k osobité koncepci hudby usilující o překlenutí propasti mezi uměním a životem. Zdůrazňuje roli pozornosti v percepci umění a upozorňuje na fakt, že i ticho je stále plné zvuků. V souladu s učením středověkého mystika Mistra Eckharta, se snaží v kompozici dotáhnout co největší otevřenosti "ke všemu, co se stane".