Základním tématem sbírky V já mě Dagmar Čaplyginové je básnící jazyk slov. Slov zbavených obvyklé služebnosti a tedy náhle jiných ve svých možnostech a proměnlivých vztazích mezi sebou navzájem a skutečností. „Jáma“ v názvu sbírky se pouhou předložkou a přetětím proměňuje ve vztahu k „já“ téměř magickým způsobem. Slovo pádu, záludnosti a pasti se drobným posunem otevírá zcela jiným možným významům. Básník Miloslav Topinka tento prostor za řečí nazývá „zářečím“, prostorem, „kde vzniká nová citlivost ke slovu, ke gestu, tvaru i zvuku.“ To vše platí v nejvyšší míře pro prvotinu Dagmar Čaplyginové. Jedním z výrazných rysů její poezie je hra se spodobou slov, s obnažováním a přisvojováním si jejich kořenů a nebo i jen jejich tušeného nebo slyšeného souznění. Ale pozor! Zážitky slov tu jsou zcela podřízeny autorčinu osobnímu prožitku, její vizi. A tak může čtenář například jen žasnout, kolik faset milostného vztahu jsou schopny ze sebe vydat slova „za řečí“. A pak je tu ovšem ještě jedna nepřehlédnutelná věc. Esprit autorky, v té míře v kraji vskutku vzácný. sakriti opis