„Pane Gorbačove, zbořte tu zeď!“ Slavné zvolání prezidenta Ronalda Reagana při návštěvě Berlína v roce 1987 bývá citováno jako hlas polnice, ohlašující konec studené války. Spojené státy zvítězily, praví se v této verzi výkladu historie, protože Ronald Reagan neochvějně čelil Sovětskému svazu: americká neústupnost srazila říši zla na kolena. Novinář Michael Meyer, který tam tehdy byl v roli vedoucího redakce Newsweeku, s tímto pohledem nesouhlasí. V obzvlášť poutavém vyprávění o revolucích v Evropě roku 1989 dokládá, že americká neústupnost byla jen jedním z faktorů, jež vyvolaly změny, které otřásly světem. Autor dokázal spojit živoucí záznam o vzestupu polské Solidarity, kradmé otevírání maďarských hranic, sametovou revoluci v Praze a pád nechvalně známé zdi v Berlíně. A dodává, že nejdůležitější události proběhly skrytě, díky činům, jichž se uprostřed bitvy odvážili nebojácní jednotlivci jako dramatik a spisovatel Václav Havel v Praze; dělník z doků u Baltu Lech Walęsa; tichý a nezdolný reformátor, premiér z Budapešti Miklós Németh; a muž, který si sám uvědomil, že říše je ztracená a rozhodl se, odvážně a moudře, nechat ji zaniknout v míru – nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov. Vedle vědomých zásahů těchto osobností sehrála svou roli i celá řada náhod a lidských chyb, k nimž dochází vždy, když se události horempádem řítí vpřed. Meyer ty závratné dny zobrazuje v celé jejich dramatičnosti i nepředvídatelnosti. Nejenže nabízí napínavou kroniku nejdůležitějších dní závěru dvacátého století, ale zásadním způsobem přehodnocuje politické mýty a nepochopení dějin. Rok, který změnil svět ovlivní náš pohled na minulost i chápání světa do budoucna. sakriti opis