Věcné názory profesora Josefa Fanty týkající se péče o lesní ekosystémy a krajinu jsou v posledních desetiletích v české debatě o smysluplném využívání lesa a krajiny nepřehlédnutelné. O les se nedá pečovat harvestorem, říká ve svých vzpomínkách, jež původně zazněly v rámci oblíbeného pořadu ČRo Vltava Osudy, avšak pro knižní zpracování byly podstatně rozšířeny. Životní cesta krajinného a lesnického ekologa vedla ze stabilního rodinného prostředí přes Lesnickou fakultu ČVUT v Praze do výzkumu lesa, přírody a krajiny. Na dalším vývoji jeho životní dráhy se podepsal srpen 1968 a zákaz výkonu povolání a publikování. Složitá osobní situace vyústila do emigrace a do úspěšného působení na prestižních vědeckých pracovištích v Nizozemsku. Jak užitečné jsou jeho vědecké informace a odborné zkušenosti pro domácí české prostředí, dokážeme paradoxně docenit teprve nyní, kdy se kvalita české krajiny postupně dostala v řadě ukazatelů na nejhorší místo v Evropě a ekologická katastrofa v českých lesích je v plném rozběhu. Jeho pohled z odstupu na současnou českou situaci a řešení aktuálních ekologických problémů lesa a krajiny jsou užitečné a nutí k zamyšlení.

Lesnický a krajinný ekolog Josef Fanta (1931) byl na počátku šedesátých let jedním ze zakladatelů Krkonošského národního parku. Po roce 1968 se živil řadu let jako topič a zahradní dělník. Po emigraci roku 1977 působil v Nizozemsku v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a jako profesor ekologie krajiny a ekologie lesa na univerzitách v Amsterodamu a ve Wageningen. V devadesátých letech se spolu s nizozemskou nadací FACE (Forests Absorbing Carbondioxyde Emisions) a se svými kolegy zasloužil o obnovu krkonošských lesů zničených kyselou depozicí a o revitalizaci Krkonošského národního parku, zařazeného tehdy do seznamu deseti nejvíce ohrožených národních parků světa. I dnes se aktivně podílí na úsilí o změnu způsobů nakládání s lesem a krajinou, o ukončení exploatačních přístupů a zavedení trvale udržitelných způsobů hospodaření. Je držitelem řady ocenění, mj. Ceny ministra životního prostředí, nizozemského Královského vyznamenání Důstojník Oranžsko-nasavského řádu či Ceny Josefa Vavrouška.