Životopis Leni Riefenstahlové (1902-2003), jedné z nejkontroverznějších osobností dvacátého století, je příběh velkého talentu a ještě větší ambicióznosti, který je důkazem, jak se hranice mezi uměním a krásou na jedné straně a pravdou a lidskostí na straně druhé občas stírají. Leni, vlastním jménem Helene Amalie Bertha Riefenstahlová, se narodila v Berlíně, její otec byl obchodník, bratr zahynul na ruské frontě. Začínala jako baletka a toužila se tanci věnovat, ale zranění kolena zmařilo její naděje po pouhých osmi měsících. Poté si zahrála v několika němých filmech, až se nakonec ve třiceti letech stává filmovou režisérkou. Právě v té době se k moci dere fašismus, do jehož služeb dává mladá ambiciózní umělkyně svůj nezpochybnitelný talent a píli. Autor shromáždil všechna dostupná fakta, která přinášejí mrazivé svědectví: o jejím vášnivém nadšení pro Hitlera už od prvního nahlédnutí do Mein Kampfu, o vztazích s nacistickými pohlaváry Josephem Goebbelsem, Martinem Bormannem, Albertem Speerem či Juliem Streicherem, které postrčily její kariéru, i se samotným Hitlerem, jenž jí osobně pomohl financovat její filmy. Dokládá i její podíl na využívání otrocké práce ve formě romských vězňů z koncentračního tábora určených pro Osvětim. Dva filmy, pod nimiž je Riefenstahlová podepsána, Triumf vůle a Olympie, jsou všeobecně považovány za nejinovativnější dokumenty, jaké kdy byly natočeny. Jsou však zároveň rafinovanou oslavou třetí říše. Stigma, které po válce na její tvorbě i jí samotné ulpělo, se jí nepodařilo setřást do konce života a její pokus v 50. letech oživit svou režijní dráhu skončil neúspěchem. S použitím dosud neznámých zdrojů - včetně rozhovorů s jejími kolegy a důvěrnými přáteli i předtím neznámé nahrávky se samotnou Riefenstahlovou - nám autor předkládá vynikající biografii, která vrhá nové světlo na minulost a je zároveň mistrovským hodnocením ženy úžasného talentu poznamenaného bezohlednou osobní ctižádostivostí.