Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce. Mnozí z turistů, jichž do země na Nilu dodnes proudí tisíce, však nikdy neslyšeli jméno Champollion, natožpak Žába nebo Černý, přestože naše egyptologie se může pochlubit mnoha úspěchy a význačnými objevy. I naši předkové jevili o Egypt zájem. Humanisty, šlechtice a kurážné měšťany z počátku novověku vystřídali "otcové zakladatelé", kteří stáli u kolébky české archeologie a poté Československého/Českého egyptologického ústavu. Ve šlépějích Františka Lexy a jeho žáků Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby pokračuje Miroslav Verner a dnes řada dalších. O tom, jakých úspěchů dosáhl Český egyptologický ústav, který v roce 2008 oslaví 50. výročí svého založení, o nejvýznamnějších objevech a velkých vzkumných etapách, vypráví s osobním zaujetím osoba nejpovolanější, prof. Miroslav Verner, který se jako student zúčastnil první expedice do Núbie a v čele českého archeologického týmu jako držitel rozsáhlé abúsírské koncese stojí dodnes. Příběh české egyptologie, zasazený do celkového archeologického dění v Egyptě, je stejně dramatický jako celé objevování starého Egypta. sakriti opis