Monografie pojednává o jedné z nejspornějších otázek trestněprávní teorie – trestní odpovědnosti právnických osob. Ve státech anglo-amerického právního okruhu jde o tradiční institut. V posledních dvaceti letech byl tento institut postupně zaveden do právních řádů v mnoha evropských státech náležejících ke kontinentálnímu typu právní kultury. Trestní odpovědnost právnických osob je v současné době zavedena téměř ve všech státech Evropské unie. Trestní odpovědnost právnických osob je tématem mimořádně sporným. Je tomu tak proto, že trestní odpovědnost právnických osob problematizuje osvědčený systém základních principů kontinentální evropské právní kultury. Ustupuje od zásady individuální trestní odpovědnosti, narušuje staletími uznávanou zásadu evropského kontinentálního práva, že trestní odpovědnost je odpovědností individuální, je odpovědností fyzické osoby. Zavedení pravé trestní odpovědnosti právnických osob je v přímém rozporu se samotnými základy trestní odpovědnosti v kontinentálním systému právní kultury. Česká republika nezná trestní odpovědnost právnických osob. Pachatelem trestného činu podle českého trestního zákona může být jen osoba fyzická, která je příčetná a dosáhla v době činu patnácti let (§ 9, § 11 českého trestního zákona). Problém trestní odpovědnosti právnických osob bude muset v dohledné době řešit česká legislativa v souvislosti s rekodifikací trestního práva, tj. vytvoření zcela nového trestního zákona, a v souvislosti s mezinárodními doporučeními a celosvětovou diskusí na uvedené téma. Jestliže zákonodárce zavede trestní odpovědnost právnických osob, bude nutné řešit několik důležitých otázek, které autor v knize rozebírá. Jde o otázku, které právnické osoby by měly podléhat trestní odpovědnosti. Dále jde o otázku, za jaké trestné činy by měly odpovídat, otázku zavinění právnických osob, otázku sankcionování právnických osob a nakonec i procesní otázku – trestní řízení vedené proti právnické osobě. Monografie se skládá z pěti kapitol. sakriti opis