Živočichopis patří k ranným prózám Miloše Macourka. Ale už zde, na malé ploše bajek, resp. anekdot ze světa zvířat, vynikne autorův originální smysl pro nesmysl neboli nonsens, zvláštní humor, schopnost pohrát si bez zábran s jazykem a najít poezii a vtip i v často nepoetickém světě. Mini příběhy o bourci, mravenečníkovi, kudlance nábožné, brejlovci a dalších zástupcích zvířecí říše neztratily ani po více než čtyřiceti letech nic ze svého kouzla a přinesou příjemné rozptýlení čtenářům bez rozdílu pohlaví a věku. sakriti opis