Povídky Jaroslava Dobiáše mají švih, autor obdivuhodně šetří slovy a umí navodit sugestivní atmosféru. Ta výstižná úspornost, jakož i spíše lyrické než epické ladění, to mi připomnělo Minutové romány starého dobrého Petera Altenberga. Ten byl ovšem polytematický, a rozhodně ne tak eroticky vyhrocený jako Dobiáš. Je vidět, že i tak otřepané téma jako naléhavá mužská sexualita se dá psát nekonvenčně a s espritem. – Jiří Žáček, básník sakriti opis