Tak jako jiné vědy má i dogmatická teologie vlastní metodu a způsoby řešení problémů. Do této metody nepatří jen rozumové uchopení pravd víry či dokazování jejich vzájemné provázanosti a bezrozpornosti. Skutečné teologické myšlení se pohybuje v oblasti tajemství. Tvůrčí vědou a zároveň uměním se teologie stává tehdy, když se dotýká Nevýslovného a odhaluje v Něm pravdu o člověku a celém stvoření. Jinak řečeno: když se stává hermeneutikou mystéria.
Ctirad V. Pospíšil ve své knize nejprve nastiňuje základní periodizaci dějin teologie. Následující část osvětluje základní principy myšlení současné katolické dogmatické teologie. V další kapitole je teologie začleněna do soustavy ostatních věd. Středem úvah o vztahu teologie a kultury je poté problém inkulturace. Dalšími tématy jsou: poměr mezi jednotou víry a pluralitou v teologii, způsob interpretace dogmat a vzájemný vztah teologů a učitelského úřadu církve. Autor zde zpřístupňuje překlady dvou významných dokumentů Mezinárodní teologické komise a Doktrinálního komentáře k Vyznání víry od kardinála Ratzingera.
Druhé, doplněné vydání Hermeneutiky mystéria obsahuje i zcela nové kapitoly. Autor do hloubky promýšlí vztah morální a dogmatické teologie, neboť všechny morální imperativy mají své evangelní kořeny. V kapitole o vztazích mezi teologií, religionistikou a filozofií náboženství se mj. táže, zda mohou být teologické výpovědi srozumitelné pro toho, kdo nemá s vírou vlastní zkušenost. Mimořádně pozorně bychom měli číst kapitolu, v níž autor uvažuje o fenoménu tzv. soukromých (aktualizačních) zjevení. Závěrečná kapitola monografie obsahuje rady a inspirace pro budoucí autory teologických prací. sakriti opis