Stoupající zájem veřejnosti o svěřenské fondy je přirozeným vývojem, který je zapříčiněn zejména zájmem širokého okruhu osob o dosažení ochrany jejich majetku (asset protection) a jeho bezproblémové mezigenerační předání. Ruku v ruce s tím souvisí probíhající generační obměna v českých společnostech, jejichž základy byly budovány zejména v 90. letech 20. století. I tato obměna napomáhá vzestupu zájmu o svěřenské fondy, neboť ty jsou díky své flexibilitě schopny zajistit profesionální správu majetku dle záměru zakladatele a zachování jeho celistvosti. Ke zvýšenému zájmu o svěřenské fondy napomáhá rovněž zvyšování obecného povědomí o tomto institutu, k němuž má mimo jiné přispět i tato publikace. Cílem této publikace je přehledně, komplexně a srozumitelně představit nejdůležitější otázky týkající se problematiky svěřenských fondů v kontextu české právní úpravy, spolu s komparací zahraniční legislativy. Autoři usilují o skloubení svých praktických zkušeností a teoretických poznatků. Výsledkem je prakticky orientovaná příručka s teoreticko-komparativními přesahy, která je určena především praxi, nevyjímaje (potenciální) zakladatele svěřenských fondů a další osoby zúčastněné na správě vyčleněného majetku. Konkrétně je tedy tato publikace určena jak praktikujícím právníkům (zejména advokátům, notářům, soudcům), tak všem osobám, které uvažují o tom, že svěřenský fond využijí ke správě majetku, případně jej již využívají či se na jeho využívání účastní (typicky jakožto svěřenští správci, protektoři či obmyšlení). Uvnitř knihy naleznete náhled autorů kupříkladu na tyto otázky: Může zakladatel změnit statut svěřenského fondu? Mohou se na majetek vyčleněný do svěřenského fondu dostat věřitelé zakladatele či obmyšlených? Lze na svěřenského správce analogicky aplikovat pravidlo podnikatelského úsudku? Na jak dlouho lze zřídit soukromý svěřenský fond?