Kniha Kateřiny Bartlové je zjevení, slova, která jsou skutečná i neskutečná.
Verše, které nelze přečíst na jeden zátah, protože po několika básních je třeba vydechnout. Poezie, která bere dech. Prvotina? Kolik zbytečných knih od doby, kdy si lze vydání zaplatit, vyšlo? Kolik dobře míněné nudy? Kniha Kateřiny Bartlové to vše popírá.
Je odžitá z bolesti a trápení mladé ženy. Básnířka začíná „brousím si verše na strojku na maso“ a končí „… a tak necítím nic“. Čtenář jistě pochopí… Kniha je ilustrovaná fotografiemi Miroslava Huptycha. sakriti opis