Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality – vedle tradice ikon – se obecně považuje „encyklopedie“ duchovních textů zvaná Filokalie. Zahrnuje duchovní zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. – 15. století. Asketiku otcové nenazývali ani vědou, ani mravní činností, ale uměním, dokonce „uměním nad umění“! Neboť z askeze plyne nejen poučenost, ale hlavně vhled do podstaty věcí. Filokalie znamená přitažlivost ke kráse, která formuje srdce. Asketika totiž nevytváří „pouze“ dobrého – v dnešním slova smyslu – ale přímo krásného člověka. V tomto smyslu také ruský překlad Dobrotoljubije vystihuje starobylý význam slova a více než morální dokonalost znamená zářící krásu, která přitahuje – tedy dobrotu, která navenek vyzařuje krásu.

Texty pro řeckou verzi sesbírali na hoře Athos otcové Nikodém a Makarius a publikovali je v Benátkách v roce 1782. Kvůli čtenářsky osvědčenému širšímu celku pěti svazků s názvem Dobrotoljubije, tvořících samostatnou tradici, jsme se rozhodli pro původní překlad z ruštiny. Rozsáhlý ediční počin zahrnuje v jednotlivých dílech tyto autory:
I. Antonín Veliký, Makarius Veliký, Izaiáš Poustevník, Marek Asketa, Evagrius Pontský.
II. Jan Kassián, Hesychius Jeruzalémský, Nil Sinajský, Efrém Syrský, Jan Klimak, Barnasuf a Jan, Dorotej z Gazy, Izák Syrský.
III. Diadochus z Fotiky, Jan Karpatský, Zosima Palestinský, Maxim Vyznavač, Talassius z Lybie, Teodor z Edessy, Teodor, Filemon, Teognostos Alexandrijský, Filoteus Sinajský, Eliáš Presbyter.
IV. Teodor Studita.
V. Simeon Nový Teolog, Simeon Studita, Niketas Stetatos, Teoleptos z Filadelfie, Řehoř Sinajský, Nikefor Poustevník, Řehoř Palama, Kalist a Ignác Xantopulové, Kalist Telikud, Simeon Soluňský, Maxim Kapsokalivit.