Kniha Jan Zahradníček. Čtení o básníkovi z let 1930–1960, tvořící pandán k monografii Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence, je komponována jako komentovaná antologie textů, opírající se zpravidla o dva typy ohlasů – o soudobé kritiky a recenze a o korespondenci, v níž se odrážejí rozličné typy reakcí na básníkovo dílo. Z široké škály publicistických a korespondenčních textů jsou vybrány ty, které se podstatným způsobem vztahují k Zahradníčkově tvorbě a různorodým způsobem komentují jeho vznikající nebo publikované básnické, ale také esejistické a překladatelské dílo. Spolu s ukázkami kritických reakcí jsou v antologii využity citace z velkého množství dopisů adresovaných Janu Zahradníčkovi, v nichž se kdy vyskytla charakteristická zmínka o jeho básnickém, esejistickém či překladatelském díle. Třetí rovinu, jež dotváří kompozici předkládané antologie, představují ediční komentáře, které jednak osvětlují některé méně známé souvislosti zmiňované v textech, jednak slouží jako prostor pro výklad některých důležitých biografických a dobových literárních, kulturních i společensko-politických souvislostí v době Zahradníčkova aktivního uměleckého působení. V rámci těchto edičních komentářů jsou rovněž hojně citovány úryvky ze Zahradníčkových dopisů, v nichž básník odpovídá či jinak reaguje na podněty vzešlé z kritik či z došlých dopisů a prozrazuje určité své osobnostní rozpoložení či stanovisko.
Cílem zde totiž v neposlední řadě bylo, aby sled těchto komentářů vytvořil rámec pro zachycení podstatných okolností Zahradníčkovy umělecké biografie.