Výpravná publikace obsahuje čtivě psaný životopis kardinála Berana, desítky fotografií a CD s nahrávkami Kardinál Beran vzpomíná a Projev ke smrti Jana Palacha.

V sobotu 17. května 1969 zemřel v římském vyhnanství arcibiskup pražský a primas český Josef kardinál Beran. Uzavřela se tak pozemská pouť významné osobnosti české katolické církve a našich moderních dějin. Jeho život, úzce spjatý s osudem národa, dramaticky poznamenal nástup totalitních režimů. V době heydrichiády sdílel osud českých vlastenců - po zatčení gestapem postupně prošel věznicemi na Pankráci, v Terezíně, až skončil v koncentračním táboře Dachau, kde se po třech letech dočkal osvobození. Po válce, již ve funkci arcibiskupa, jej zachování mravních principů přiřadilo k ideovým nepřátelům komunistického režimu. Od roku 1949 byl izolován v domácím vězení pod stálým dohledem Státní bezpečnosti a od března 1951 jej komunistický režim držel čtrnáct let v internaci se záměrem vymazat ho z veřejného povědomí. Tento čin státní zvůle předznamenal perzekuční vlnu, která v následujícím období postihla celou katolickou církev. Ve stáří mu režim uštědřil ještě jednu osudovou ránu - poznal bezpráví nuceného vyhnanství. Ani po jeho smrti se komunisté nepřestali charismatického arcibiskupa obávat. Nedovolili převoz jeho ostatků do vlasti s obavou, že pietní akt přeroste v mohutné protirežimní demonstrace. Kardinál Beran měl podle záměru komunistů upadnout v zapomnění, navzdory tomu patří mezi nejvýznamnější morální autority v novodobé české historii. sakriti opis