Když se Karolína Plíšková stala 17. července 2017 světovou tenisovou jedničkou, byla vůbec první Češkou v historii od zavedení klasifikace v roce 1975 a celkově dvacátou třetí hráčkou, která se na tenisový Olymp vyšplhala.

Musela přijít vytáhlá, hubená a potetovaná ranařka z Loun, aby světu ukázala, že malá země uprostřed Evropy má už dlouho skvělý ženský (a nejen ženský) tenis, jehož reprezentantky jsou výjimečně porazitelné v týmovém Fed Cupu, který získaly v letech 2011-2015 hned pětkrát. Karolína se mimořádného úspěchu dočkala jedenadvacet let od prvního okamžiku, kdy ve čtyřech letech vzala tenisovou raketu poprvé do ruky. Post nejlepší světové hráčky si nadělila ke svým pětadvacátým narozeninám, Kája, jak jí říkají, totiž umí poctivě a systematicky na své hře pracovat.

"Jsou dny, kdy si říkám, že zrovna dneska musím na trénink. Někdy bych ho prostě zrušila, ale to má asi každý. Vím, že tenis je pro mě nejlepší řešení. Nemám povahu jít si sednout na deset hodin do kanceláře. Potom bych doopravdy litovala. Takhle dělám, co mě baví. I když mě to občas štve a nechce se mi."

Její životní příběh neprovázejí převratné změny, veletoče, exhibice ani extempore. Karolína postupovala na žebříčku pomalu, obezřetně, v podstatě potichu, padala zpět a příště už zase byla o krůček výš, nevzdávala se, nebrala prohry jako tragédie, ale jako nezbytnou součást tenisového a sportovního života vůbec, nenechala se vykolejit přílišnými očekáváními tenisové veřejnosti i odborníků, šla si za svým cílem - vyhrávat další a další turnaje, zocelovat se na nich, nabírat body a směřovat k tenisovému nebi.

Nešlo jí o peníze, nešlo jí o to za každou cenu porazit protihráčku, ani tu nejlepší, aby se blýskla v médiích. Naopak, popularitu snášela a snáší jako nutné zlo, nejraději má stanout na kurtu před zápasem, to ji nabíjí daleko víc než tréninky, přípravy a strategie. S penězi zacházela a zachází velmi rozumně, sláva a bohatství ji nezměnily, zůstala tou normální holkou z Loun, která stojí pevně na zemi, protože ví, že úspěch ve sportu s nezbytnou dávkou kondice a zdraví je vrtkavá múza, která svou přízeň může znenadání upřít na někoho jiného, a už se nevrátit.

Zatím ji má tato dáma ale celkem ráda, protože v jejích pětadvaceti jí dopřála na okruhu WTA devět vítězných turnajů ve dvouhře, jedno grandslamové finále na US Open 2016 a pět triumfů ve čtyřhře. Krásná bilance stále mladé hráčky. A další velká vítězství a úspěchy se dají vzhledem ke značnému potenciálu tenistky v blízké budoucnosti očekávat.

Karolína kráčí po velké cestě.