Monografie analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla, zemědělství, obchod a částečně i služby.
Ve zvoleném časovém úseku odkrýváokolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ, formování učebních plánů, sleduje proměnu skladby žactva i kvalifikačního profilu absolventů.
Zaznamenává reakci vzdělávacího sektoru na dlouhodobé a stále intenzivnější modernizační procesy i na konjunkturální výkyvy hospodářství a změny hospodářské politiky státu.
Hlavní přínos knihy spočívá v širokém uplatnění komparace a v propojení témat, která byla doposud zkoumána odděleně. Autor vychází z rozboru postojů k profesnímu vzdělávání na centrální, zemské, regionální a lokální úrovni. Dále studuje angažmá státu, lokální a zemské samosprávy, profesních organizací a společenstev i reprezentativního vzorku konkrétních podniků a jedinců z řad politických a hospodářských elit. Rozvoj profesně vzdělávací infrastruktury je představen v celopředlitavském (rakouském) kontextu se zvláštním zaměřením na region rakouského Slezska. V perspektivě předlitavské části habsburské monarchie přináší kniha užitečné srovnání i s jejími dalšími provinciemi.