Po poslechu nového alba zpěvačky a klavíristky Idy Kelarové pochopíte, že i smutek může být krásný. Až Vám někdy bude smutno neutíkejte od toho smutku a prožijte si jeho sílu a hloubku. Emoce, smutek, láska a víra jsou na něm uloženy v mnoha vrstvách. Na rozdíl od Věry Bílé typické představitelky rom-popu, lze naši nejlepší interpretku romských písní, vlastnící silný, emotivní, přesvědčivý, temný, hluboký, sametově zastřený, hlas zařadit do škatulky rom-jazz. A je opravdovým zážitkem poslouchat jak jazzové a cikánské muzikanství jde báječně dohromady. Ida Kelarová se ve světě proslavila svými ojedinělými kursy a workshopy se specifickou výukou zpěvu, kterých se zúčastnilo již více než 40 000 absolventů, mimo jiné i vydavatel slavné knihy rekordů Jonathan Guines nebo Chris Jagger. Nejvíce se ale její rodová muzikálnost projevuje v písních a hudbě Romano Rat.

Motto:
Pevně věřím, že nastal čas
Kdy všichni potřebujeme otevřít svá srdce
A společně začít tvořit lepší svět
Zjistila jsem ale
Že otevřít své srdce je v dnešní době veliká dřina
A tak jezdíme po světě
A otevíráme lidská srdce
Naší hudbou, našimi písněmi
Zatím máme síly dost
Naše historie je bohatá
Máme co rozdávat
Musíme pomáhat
Všichni lidé, naslouchejte nám
Máme hodně lásky
My všichni
Jsme vděční

Vzpomínám na dny, kdy jsem s tátou jezdívala domů, k jeho rodině na Slovensko. On tam byl vždycky tak šťastný! Pokaždé se celá rodina dala dohromady a všichni vyrazili hrát. Hlavně svatby, to bylo u nich běžné, že hráli svatby, které trvaly tři dni a tři noci. To by ani nebyla svatba (u Romů i u gádžů) kdyby tam nehráli Romové.
Když se ale po těch třech dnech a nocích, všichni unavení a nevyspalí, vrátili konečně domů, místo aby šli spát, sedli si na zahradě ke stolu a pak společně t e p r v e začali hrát. Já jsem byla ještě malá a měla jsem spát, ale tajně jsem je pozorovala, třeba celou noc. Teprve tam se všichni otevřeli a já si vzpomínám na to nevýslovné štěstí, když jsem viděla a cítila mého tátu ve chvílích, kdy byl sám sebou a tak krásný, jak si v normálním životě ani nemohl dovolit být. Viděla jsem ho, jak vyznává lásku svému bratrovi a po tváři mu stékají slzy. Tenkrát jsem pochopila, že i smutek může být krásný a tato inspirace ve mně už zůstala na celý život.
Proto tedy „Staré slzy“. Až Vám bude smutno, neutíkejte od toho smutku a prožijte si jeho sílu a hloubku. V tomto povrchním světě si prožijte aspoň chvíli v prostoru, o který se s Vámi chceme naším CD podělit.
Ida Kelarová