Kemel kreslíř a Kemel písničkář a muzikant. Oba své umělecké obory striktně odděluje.
Jeho písně působí autenticky, jako témata, která prostě musela být vyřčena. Texty jsou plné takzvaně velkých slov, která už dnešní společnost považuje za vyprázdněná. Přítelem mým je úzkost a strach, že k ničemu je, co mám nadosah... zpívá se například hned v první písni Rozrazil. Slova jako Bůh, strach, ale i – jako v dalších písních – anděl, smrt, touha či duše umějí podobně důvěryhodně vyslovovat na české scéně snad jen dva další textaři: Radůza a Jarda Svoboda z Trabandu. Poetika textů skvěle koresponduje s hudební složkou, ve které většinou dominuje akordeon, na který hraje buď sám písničkář, nebo jeho kolega Tomáš Görtler, případně hrají oba. Důležitá je ale i kytara Vlastimila Konopiského, který byl producentem alba a autorem všech aranžmá, a kontrabas zkušeného jazzmana i doprovazeče folkařů Petra Tichého. Ti všichni tvoří základní instrumentální kádr, který doprovázejí hosté, mezi nimiž zaujme saxofon a zpěv herce Vladimíra Javorského.