Karel Čapek, filosof, spisovatel, dramatik a publicista, a Tomáš G. Ma saryk, filosof-polyhistor a politik, byli ideovými dvojčaty a naprosto ojedinělým způsobem se vzájemně doplňovali. Oba bytostní demokrati, idealisté a jak bychom dnes řekli „pravdoláskaři“, avšak ani v nejmenším naivní. Tam, kde si svou pravdou byli jistí – a měli ji velmi často – se po celý život o její prosazování usilovně snažili.
Oba tito géniové pro 1. československou republiku i pro celý svět a jeho budoucnost udělali nesmírný kus práce. Oba prožili šťastný a naplněný život, avšak zatímco Masaryk mohl být se svým životem spokojený až do smrti, Čapek v závěru života trpěl. Jeho články jsou jako celek dojímavým dramatem, které po prvních obavných předzvěstech přechází v typicky čapkovský laskavý optimismus, jenž je ovšem nakonec přehlušen Masarykovou smrtí a tragédií 1. republiky.
Poněkud odlišný je též osud jejíich díla. Čapek je dodnes všeobecně chápán a přijímán, avšak Masaryk zůstává u nás a zejména ve světě nepochopen, především jako co do kvantity i kvality zcela výjimečný myslitel, tvůrce – a což je neméně důležité – i realizátor komplexního, integrovaného, univerzalistického a dodnes platného ideového systému.
Upomíná-li tato knížka na dílo Karla Čapka, snad ještě víc proto upomíná na dílo Tomáše Garrigua Masaryka. sakriti opis