Novela Mezi akty byla otištěna až po autorčině smrti a lze ji chápat jako výmluvný a svébytný epilog celého jejího díla: najdeme tu pasáže, jejichž symbolika dává klíč k autorčině životní filozofii a nakonec i k závěrečnému dilematu života. Podobně jako ve známém románu Paní Dallowayová se příběh odehrává během jediného dne a dá se shrnout do několika vět. V zahradě Olivera Gilese se bude, jako již po sedm let, hrát tradiční historická hra; napsala ji a sama nastudovala stárnoucí bývalá herečka La Trobová. Domácí čekají, jak představení dopadne. Přicházejí nečekaní hosté, scházejí se vesničané, hra začíná a diváci ji bezprostředně komentují. Po představení se na zahradu snáší klid. Lidé se vracejí sami k sobě… Pod zdánlivě nevzrušivým popisem jednoho ochotnického představení se skrývá báseň o divácích a hercích, ale i sebeironické a nepatetické zamyšlení nad osudem umělce, jeho tápáním a nejistotou. sakriti opis