Musée d'Orsay, které bylo slavnostně otevřeno v roce 1986, hostí sbírky, jež se mohou chlubit dlouhou historií. Počátky této galerie sahají do začátku 19. století, kdy bylo otevřeno Musée du Luxembourg. Tato instituce se věnovala žijícím umělcům a shromažďovala většinou díla odpovídající akademickému vkusu. Později se sem dostala i plátna avantgardních umělců, které oficiální kruhy na Salónu odmítaly kvůli jejich novátorskému stylu, zbavenému všech nánosů. V průběhu desetiletí se sbírka impresionistických obrazů, která se stala největším vábidlem galerie, postupně stále rozšiřovala. Bylo tomu tak díky akvizicím i nemalým soukromým darům, které představovaly nejlepší práce tohoto uměleckého směru. V souvislosti se vznikem Musée national d'art moderne (1976) se uskutečnila důsledná a cílená rekonstrukce státních muzeí ve Francii. Zrodila se tak myšlenka na vytvoření instituce, která by byla věnována nejen impresionismu, ale i všem ostatním uměleckým projevům 2. poloviny 19. století. Jako sídlo byla vybrána mohutná stavba Gare d'Orsay postaveného na začátku 19. století a v té době zcela opuštěného. Stařičké nádraží bylo radikálně zrekonstruováno a znovu ožilo. Expozice, uspořádaná do tří podlaží, se snaží prezentovat celé panorama francouzského umění 2. poloviny 19. století, od stylu École des Beaux-Arts, zastoupený umělci jako Cabanel, Couture nebo Bouguerau, až po realistická díla Milleta či Caillebotta a skandální díla Courbetova nebo stejně kontroverzní plátna Manetova. Impresionistické tvorba v užším slova smyslu se stala divácky nejatraktivnější a je zastoupena jmény umělců, které obdivuje nejširší publikum: Monet, Renoir, Degas, Toulouse-Lautrec. Řadí se sem i poslední díla spojená s tímto hnutí, podmanivá plátna van Gogha, Seurata, Gauguina a Cézanna.